„V tomto okamžiku mám jen žáky nebo soupeře,“ napsal minulý týden na sociální síť X rapper Kanye West, který si aktuálně říká Ye. Pár dní předtím tamtéž zveřejnil nový track Heil Hitler, v jehož refrénu rapuje: „All my niggas Nazis, nigga, heil Hitler.“ Otevřený antisemitismus se u držitele jedenadvaceti cen Grammy v posledním roce přehoupl do explicitního neonacismu. Jeden z nejnadanějších hiphopových umělců se už několik let pohybuje za hranou duševního zdraví, a dokonce i vzývání Adolfa Hitlera působí hlavně jako patologický projev Westova zbytnělého ega. Narcismus a bludy o vlastním významu k sobě ostatně patří jako párek a rohlík nebo klávesnice a drobky.
Výrok o žácích a soupeřích by klidně mohl pronést i Filip Turek, který s Westem zálibu v neonacismu sdílí. Své hajlování sice omlouval jako „blbý humor“ (to jsme se nasmáli!) a nacistickými artefakty se prý obklopuje ze sběratelské vášně, těžko ale může obhájit, že na svých závodních helmách nosil nacistické a neonacistické insignie – ať už jde o meandros řeckého Zlatého úsvitu, nebo znaky Luftwaffe. Přesto se domnívám, že Turka podobně jako Westa nelze ve skutečnosti považovat za ideového neonacistu. Vzhledem k tomu, že si zmíněnou symbolikou zdobil helmu, ve které vyrážel na závodní okruh, šlo vlastně o svého druhu magickou operaci, jíž se snažil pojistit si vítězství. Což se mu nakonec podařilo: splnil si svůj chlapecký sen a mohl stanout na stupních vítězů, například když porazil německého obvodního lékaře a dominikánského teenagera.
Nacismus podle všeho Turkovi slouží jako nepostradatelná rekvizita při strategii „fake it till you make it“, v níž je (na rozdíl od formulí) skutečným přeborníkem. Důsledné performování sebevědomí za pomoci insignií, které v infantilní nebo primitivní mysli personifikují sílu, mu nakonec pomohlo přesvědčit o své výjimečnosti nejen sebe sama, ale i řadu voličů. A dokonce získal i nějaké ty žáky. Přitom možná podobně jako West potřebuje hlavně dobrého terapeuta.
